66 Gallery

Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat

Neúspěchů se není třeba bát

Neúspěchů se není třeba bát

Neúspěch je v současné době spjatý s naším jednáním více, než tomu bylo kdy předtím. Důvod je samozřejmě jasný, jelikož většina z nás si samozřejmě neúspěch nechce nijak připustit. Nemusíte to být pouze vy, ale jsme to také my – členové naší redakce. Stejně tak to jsou lékaři, vědci, sportovci, ale třeba také umělci. Každý chce totiž prožívat určitou slávu a jenom málokdy chce zažít opak – tedy neúspěch, který často může být spojený především s tím, že okolí takovým člověkem přímo pohrdá. Současné rady psychologů však zní poměrně jasně, a to tak, že bychom měli z každého negativa udělat především pozitivum. Tedy pohlížet na něho jako na výzvu. Pokud se nám nepovede namalovat obraz či napsat báseň, nesmíme se vzdát a musíme se poučit z vlastních chyb. Jedině tak máme možnost jít opět kupředu a dále.

Vše špatné je pro něco dobré

S tímto heslem se už určitě většina z nás někdy setkala. A to samozřejmě proto, že platí. Ostatně můžeme ho ještě o něco rozšířit, a to třeba tou větou, že nic není primárně správné ani špatné. Ostatně ukázkou toho mohou být třeba moderní umělci. Právě ti se snaží bořit vše zažité a tak se snaží přicházet s něčím zcela novým. Ačkoliv sami nevědí, zda budou přijati, raději zariskují a zkusí to. S tím ostatně souvisí i další z našich oblíbených pouček, která zní: „existuje jen to, co se stalo“. Ideálním příkladem, zůstaneme-li právě u umění, jsou malíři, kteří v minulosti začali experimentovat s dalšími, dosud neznámými styly. A právě jejich díla dnes mají milionové hodnoty. A přitom se mohli bát a nic z toho nenamalovat.

Je vhodné vzít si poučení

Na druhou stranu ne všechny směry, kterými se vydáme, mohou být skutečně správné a některé jsou zkrátka jenom slepou uličkou v našem jednání. Ani v tomto případě bychom tedy neměli propadat panice, jelikož je vhodné vzít si z našeho jednání ponaučení. Nic v našich životech totiž nestojí na jedné jediné věci a je chybné se domnívat, že nám jediná věc může zničit celý život. Ostatně zde můžeme zamířit do historie, a to k filozofovi, kterým byl Platón. Už i ten v minulosti říkal, že všechny nešťastné události jsou svým způsobem příležitosti. A právě tyto příležitosti mohou člověka naučit to jediné, a to být silnější, stejně jako být rozumnější a opravdový. Ostatně své by o tom mohli říci třeba i četní podnikatelé, jelikož i s nimi je neúspěch pevně spjatý a jsou to právě oni, kteří musí zkoušet nové cesty, testovat a také se neustále poučovat z případných vlastních neúspěchů. A jedině tak mohou být úspěšní.

A tento názor zastáváme i my v naší redakci. Ostatně naše nesplněné zkoušky v různých předmětech jsou toho důkazem. Je vždy lepší se poučit a naučit, než v případě zklamání druhý pokus přímo vzdát a na školu se plně vykašlat.

Interaktivní média a umění – oblast, která je na vzestupu

Interaktivní média a umění – oblast, která je na vzestupu

Řekneme-li umění, jistě si představíte třeba obraz, nebo divadelní hru. Pokud naopak řekneme média, jistě si představíte televizní obrazovku. Ano, na jednu stranu odpovídáte správně, ale na tu druhou je třeba říci, že obě oblasti se neustále vyvíjejí a tak náš svět přichází s pojmem, kterým je interaktivita. Jedná se o oblast, která je v mnoha oblastech zcela nová, ale přitom nachází široké možnosti uplatnění. Právě interaktivní média i umění můžeme využívat ve školách, ve volnočasových centrech, při vědeckých činnostech, ale třeba i při různorodé tvorbě. To jsou dnes cesty, jak tuto moderní část našeho života využít. A že se skutečně jedná o obor, který bude mít na trhu své místo a uplatnění, to dokazují naše zkušenosti, jelikož fakulty na kterých studujeme, dané obory dokonce otevírají. A to je rozhodně zajímavý fakt.

Spojení dvou světů

A proč je to právě interaktivita? Jelikož právě ta dokáže propojit hned dva světy. Představte si třeba běžnou výstavu, na kterou jdete a obrazy pouze sledujete. Nejste tak s autorem, ani jeho dílem nijak propojeni. Představte si ale využití moderní technologie, a to ve formě audiovizuálních prvků, trojrozměrných kompozic, nebo třeba možnosti začít vnímat dílo jinými smysly – co třeba obraz s jablkem a právě jeho vůně po celé místnosti? Přijde vám to zajímavé? Nám také a proto jsme se již s několika variantami takových postupů setkali a musíme říci, že se jedná skutečně o něco unikátního.

Využití ale nemusí být nutně jenom v uměleckém světě, jelikož velmi dobré uplatnění může mít tento styl třeba v oblasti PR – tedy styku s veřejností. I ta dostane možnost mnohem lépe reagovat na jednotlivá vyjádření a postoje. Ostatně s tím souvisí také takzvaná kyberkultura, která s rozmachem sociálních sítí znamenala to, že se tato oblast rozvíjela mezi všemi skupinami lidí. A řada z nich tak zcela zapomněla na klasické informační kanály, jako noviny, nebo také rádio. U něho zkrátka neměli možnost na cokoliv reagovat a být součástí daného sdělení – a to i kdyby se mělo jednat o jediný LIKE.

Zrušení jakýchkoliv zažitých standardů

V čem má ale interaktivní umění a interaktivní způsoby komunikace své kouzlo, to je především v tom, že dokáže velmi dobře bourat jakékoliv zažité standardy. Jeden z ideálních příkladů, na kterém jsme se shodli, může být jakákoliv výstava. Co kdybyste zapomněli na to, že nesmíte sahat na exponáty? Mohli byste si lehnout na zámku do postele, projet se vystavovaným autem, nebo si zkusili vystřelit třeba z pušky. I to je cesta interaktivity, která má za cíl navnadit na něco nového.

Ostatně její počátky dnes můžeme pozorovat v mateřském i základním školství. Ano, jsou to sice běžné interaktivní tabule, ale už i ony jsou ukázkou toho, čemu se učí mladé generace – že si mají vše vyzkoušet, nikoliv pouze zírat.