66 Gallery

Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat

Kinematografie – něco, co stále hýbe světovou kulturou

Kinematografie – něco, co stále hýbe světovou kulturou

Pokud je něco, co má v oblasti kultury své místo, je to zcela určitě film. Ten je dnes oblíbený hlavně proto, že je u diváků poměrně nenáročnou formou, jak mohou trávit svůj čas a přitom mohou rozšiřovat své znalosti, stejně jako mohou cítit pocity strachu, radosti, ale i uspokojení. To vše dnes do našeho světa přináší to nejznámější z oblasti kultury, a to film.

Kdy se s touto oblastí začalo?

Samozřejmostí je to, že i film má svoji historii a svůj původ. První zmínky o filmu jako takovém pocházejí z oblasti sedmnáctého století. V tu dobu se však ještě jednalo o primitivní přístroj před objektivem, který promítal obraz z folie na stěnu. Zlom přišel v roce 1824, kdy byl vynalezen takzvaný Thaumatrop, který byl nástrojem pro vytváření optického klamu. Dále to byly vynálezy spojené s elektromagnetickou indukcí, Fantaskopem, stroboskopem, ale i dalšími věcmi, které se postupně inovovali, až mohlo vzniknout to jediné – přístroj, který byl schopen zaznamenat obraz a ten nadále promítat. S těmito postupy samozřejmě souvisela třeba pohyblivá plátna, první kreslené animované filmy, ale také různá kola, která dávala obrazům život.

S neustálým vývojem samozřejmě přicházelo i to, že filmy byly stále oblíbenější a tak začala vznikat také první filmová studia. Tím prvním byla Černá Marie, které se postavilo na místě, kde měl v minulosti Edison svou laboratoř. Ačkoliv to původně byla jenom plechová chata, umožňovala natáčet okolo své vlastní osy. Dnes jsou první filmy z tohoto studia uloženy v Knihovně Kongresu.

Jak je to s filmem dnes?

Podíváme-li se do minulosti, jenom těžko dokážeme vůbec uvěřit, jak pomalu a těžce se šlo k tomu, aby bylo možné zachytit pohybující-se obraz. Dnes totiž má snad každý z nás možnost film natočit. Ostatně řada producentů již odhalila třeba i filmy natočené na mobilní telefon, nebo amatérskou domácí videokameru. Nehledě na miliony různých domácích snímků, které jsou dnes nahrávány na sociální sítě a různé video kanály.

Aktuální kinematografie však jde ve svém směru ještě dále, což vede k neustálé rozvoji 3D technologie. Nejenom, že jsou v tomto formátu filmy natáčeny, ale můžeme je v daném formátu sledovat i na televizích, tak i v kinech. Někde jsou však ještě dál a k filmům přidávají čtvrtý rozměr – třeba pohyby sedadel, čichové vjemy, nebo stříkání vodou na lidi v sále. I to je směr, kterým se dnes světová kinematografie vydává. A tak lze říci, že je to opravdu umění, které se neustále vyvíjí.  Drobným problémem, na kterém jsme se shodli všichni v naší redakci, je však to, že vývoj je spíše z hlediska celkových efektů, než z hlediska toho, jak kvalitní snímky s hloubkou dnes režiséři natočí a producenti napíší. Na druhou stranu často se zkrátka jenom orientují na to, co zákazníci – diváci chtějí. A to jim určitě nelze vyčítat.

Máme kulturní rozhled?

Máme kulturní rozhled?

Kultura je něco, co tvoří nejenom nás samotné, ale také skupinu, ve které žijeme a ve které se můžeme realizovat. Právě naše zájmy a schopnosti je realizovat nám mohou pomoci v tom, jak získat větší rozhled, především ten kulturní. Tento článek by měl být naším zamyšlením nad tím, zda jako lidé máme kulturní rozhled, zda ho dokážeme udržet, nebo zda ho postupně ztrácíme. Bohužel jsme se v naší redakci přikláněli hlavně k tomu, že ho nemáme a tak postupně ztrácíme své vlastní JÁ. Pokud totiž lidé s kulturním rozhledem, ale i se snahou něco změnit jsou, obvykle z naší země odcházejí, jelikož rozhodně pro ně není místem, kde mohou zkusit něco změnit. Ostatně to potvrzuje i 80 procent středoškoláků, kteří si myslí, že snaha čehokoliv dosáhnout je zbytečná.

Proč je dobré mít rozhled v oblasti kultury?

Především proto, že kultura není zase až tak specifikovatelný pojem. Může to být umění, může to být hudba, film, ale i náboženství, nebo zvyky a zažité aktivity. A to, že v něčem takovém máme přehled, nám může pomoci třeba v rámci budoucí práce. Samozřejmě je jasné, že jako knihovník musíme znát literaturu, či jako muzikant hudbu. Kultura má ale daleko větší přesah, jelikož spadá i do oblasti firemní hierarchie a plnění určitých zažitých povinností. Nehledě na to, že jako vůdčí osoba ve firmě bychom zkrátka měli mít přehled o všem podstatném, co se děje ve všech oblastech, kolem nás. Někdy je kulturní rozhled označován i jako rozhled všeobecný. I ten se jasně váže k jedinému, a to faktu, kolik otázek můžeme dokázat zodpovědět.

Testy a přijímací zkoušky

A jak sami sebe můžeme ohodnotit? Není nic jednoduššího, než vyzkoušet několik testů, které jsou volně k dostání na internetu. Je totiž jasné, že ty dokážou říci o našich schopnostech, znalostech a dovednostech mnohem více, než různé naučené položky. Naučit se konkrétní věc zvládne každý. Kulturní, ale i všeobecný rozhled je však věcí, kterou se učíme po celý život. Pokud se 10 let o nic nezajímáme, těžko vše během několika měsíců doženeme.

Ostatně i to je hlavní důvod toho, proč řada vysokých škol již pomalu opouští od klasických testů konkrétních znalostí a raději vyhledává uchazeče, kteří mají přehled. Vědí řadu věcí o hudbě, společnosti, umění, technologiích, ale samozřejmě i o historii nebo různých směrech lidského vývoje. A přesně takoví lidí jsou otevřeni i budoucímu formování mysli v rámci konkrétních oborů. A to jsou ti, kteří dnes mají nejlepší jistotu uplatnění.

Nezajímáme se

Že je to s námi skutečně špatné nám mohou říci třeba i různé online diskuze, sdílené příspěvky na Facebooku, nebo další zprávy, které bez ověření tlumočíme dále. Nezajímáme se o to, kde je pravda nebo jaký je náš názor. Pouze slepě něco papouškujeme a tak se pomalu stáváme členem stáda nejenom bez vlastního rozhledu, ale dokonce i bez vlastního názoru.