66 Gallery

Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat

Jaké oblasti má genetika a jak může ovlivnit náš život?

Jaké oblasti má genetika a jak může ovlivnit náš život?

Pojem genetika by se dal vysvětlit jednoduše, a to jako věda o dědičnosti, ale také o proměnlivosti jednotlivých organismů. Spolu s danými proměnami ale tato oblast vědy zkoumá také jednotlivé příčiny. Ty mají samozřejmě jedno společné, a tím je gen. Jedna ze základních jednotek této oblasti, která v sobě nese to nejdůležitější, a to onu jednotku nezbytné dědičné informace.

Samotný název této oblasti byl navrhnut Williamem Batesonem, a to konkrétně v roce 1906. První počátky dané vědy se samozřejmě datují do období, které nastalo mnohem dříve. Konkrétně totiž můžeme říci, že se jednalo už o období na počátku pravěku, kdy se začalo využívat takzvané šlechtitelství. Pokud si projdeme celou historii, potom si určitě musíme zmínit i známá jména, jako by Hyppokratés, stejně jako Aristoteles, René Descartes, J.E. Purgyně, nebo také August Weismann, Thomas Morgan, nebo James Watson. Jmen tedy v historii genetiky máme celou řadu, což rozhodně znamená, že je to obor jak velmi zajímavý, tak samozřejmě na samotné bádání velmi unikátní.

Jaké dnes známe oblasti genetiky?

Stejně jako celá řada dalších věd, i genetiku řadíme do několika různých oblastí. V tomto směru musíme říci, že to pro některé z nás byla poměrně novinka. Většina z nás totiž znala pouze tu vědu základní, kterou je klasická genetika. Ta zahrnuje výzkum chromozomální teorie. Právě v této oblasti nejvíce proslul jeden z hlavních představitelů, a to Gregor Johann Mendel. Je to ale i molekulární genetika, která jde v tomto ohledu skutečně více do hloubky – a to nejenom obrazně. Řeší totiž různé principy a řízení, stejně jako řeší samotnou práci s DNA.

Třetí oblastí genetiky je dnes takzvaná fytogeografie, která je využívána hlavně k tomu, aby mohlo být rozšiřováno co nejvíce organismů. Právě poznatky v této oblasti totiž mohou mít na svědomí to, že se podaří zachránit různé druhy rostlin a živočichů. Zkrátka a jednoduše se použijí jejich unikátní řetězce k tomu, aby byla vypěstována rostlina nová. Dále je to ještě evoluční genetika, který je poslední, kterou si zmíníme. Ta se samozřejmě zabývá hlavně evolučním vývojem jako takovým a také genetickou diverzitou, v rámci které se setkáváme v naší populaci, a to napříč jednotlivými státy i světadíly.

Pochopení molekulární podstaty

K čemu je současná genetika primárně využívána, to řada z nás ví. Hlavně je to k tomu, abychom v případě potřeby mohli ovlivnit konkrétního jedince či organismus. Ostatně skvělou ukázkou je třeba oblast šlechtění nejenom hospodářských zvířat, ale také rostlin. I proto můžeme řadu z nich pěstovat i v našich podmínkách. Důležité v rámci celého postupu je také to, aby každý z nás pochopil funkci jednotlivých genů a také jejich molekulární podstatu. Vliv totiž primárně hraje právě dědičnost a tak je třeba v případě šlechtění upravit danou informaci v chromozomech tak, aby vyhovovala tomu, čeho chceme dosáhnout. A to lze buď křížením, nebo typickou chemickou cestou.